Výstava o obnově židovského hřbitova u Hřivčic

Vážení členové a přátelé Husova sboru v Peruci,

dovolujeme si Vás tímto pozvat na výstavu o obnově židovského hřbitova u Hřivčic, na kterém se náš sbor podílí spolu s Židovskou obcí Teplice.

Zahájení: sobota 25. června od 9.00 hod.
Kde: Kaple M.J. Husa na Peruci

Výstava bude otevřena v sobotu 25. června až do 18. hodin. Poté ji bude možno shlédnout každou neděli po bohoslužbách, které se konají vždy o 15. hodině.

Další fotky ze hřbitova je možné si prohlédnout zde nebo zde.

Informace o židovském hřbitovu u Hřivčic si můžete přečíst, ale také vylepšit na wikipedii.

Na projekt Rekultivace židovského hřbitova u Hřivčic finančně přispěl Nadační fond obětem holocaustu a Úřad práce Louny z prostředků Evropské Unie.

HISTORIE ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA U HŘIVČIC

Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jižně od obce Hřivčice, asi 100 m od železniční tratě. Založen byl patrně v první polovině 18. století, v roce 1837 ještě rozšířen. Na ploše cca 3.163 m2 by mělo být dochováno kolem 300 náhrobků, z nich mnoho barokních a klasicistních. Nejstarší pochází z roku 1759.

Podle jiných údajů mezi vesnicemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy je hřbitov snad z r. 1732. Dle katastru nemovitostí (parcela 190) je vlastníkem Izraelské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí a ve své správě jej má Židovská obec Teplice. Rozloha hřbitova - neveřejného pohřebiště - je asi 1800 m2 (více než místní hřbitov - 1361 m2). Na mnohých pískovcových náhrobcích je původní hebrejské písmo. Je doplněno symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na dalších je doplněno o základní informace v latince. Nejmladší, často již žulové náhrobky, jsou čitelné celé. Například náhrobek Evy Pollakové z Vel. Hořešovic z roku 1907, nebo Aloise Poppera, řezníka z Vraného z roku 1906. Jsou zde pohřbeni lidé ze Slavětína, Hořešovic, Vraného a dalších obcí v širokém okolí. Z čitelných nápisů lze zjistit, že se zde pohřbívalo naposledy asi před 100 lety.

Podle dobových vyprávění vedla ke hřbitovu cesta od Vrbna nad lesy směrem ke křížku u železniční trati. Ta byla zrušena v rámci zcelování lánů. Nyní je přístup možný od obecního hřbitova v Hřivčicích (cca. 500m) po polní cestě.

Místní židovská komunita v podstatě zanikla během II světové války (po šoa). Je třeba říci, že v regionu Perucko již za I. republiky byla tato komunita natolik integrovaná do většinové společnosti, že mnozí její příslušníci mohli začít pohřbívat na obecních hřbitovech, čímž význam prostoru nebyl již takový jako do roku 1918.

Bohužel však po roce 1939 se o bývalý hřbitov nikdo nestaral a postupně zpustl. Hroby a náhrobky však byly vykrádány jen ojediněle. Koncem 20.století byl hřbitov ve zuboženém stavu, náhrobky pokácené a zarostlé křovím. O rekultivaci židovského hřbitova se pokusila v roce 2000 Apoštolská církev Chomutov, misijní stanice Černčice ve spolupráci s Církví československou husitskou, náboženskou obcí Peruc. Na 60 let neudržovaném hřbitově začali s odstraňováním křovin. Tato aktivita však skončila a v roce 2008 byl hřbitov opět zarostlý.

Na základě reportáže na internetových Peruckých stránkách se o obnovu hřbitova začala zajímat Židovská obec Teplice. Podařilo se domluvit s občanem Peruce, který již během jednoho roku dokázal hřbitov téměř vyčistit. Tato spolupráce pokračovala i v letech 2009 a 2010, byly vykáceny některé staré stromy a průběžně sekána tráva a likvidovány nálety.

V současné době projekt rekultivace Židovského hřbitova u Hřivčic realizuje Církev československá husitská, náboženská obec Peruc za finanční podpory Nadačního fondu obětem Holocaustu a Úřadu práce Louny. Záměrem projektu je znovu postavit zachovalejší náhrobky, průběžně rekultivovat a udržovat zeleň. Dále na hřbitov umístit informační cedule o historii místních židů Izraelitského bratrstva pro Hříškov a okolí a o historii hřbitova samotného. Cílem projektu je též upozornit veřejnost na nutnost tolerance, rasové a náboženské snášenlivosti. Obnova hřbitova umožní toto memento zachovat i pro následující generace, aby tyto hrůzy neupadly v zapomnění.

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer

Creatin ethyl ester nejsilnější forma creatinu